Termografické měření
Termografické měření / termovize/ se využívá v pozemním stavitelství, při diagnostice průmyslových staveb a při kontrole provozního stavu technologií. Termografické měření ve stavebnictví umožňuje rychlý a bezkontaktní průzkum rozložení teplot na povrchu stavebních konstrukcí a používá se jí pro určení míst v obvodovém plášti, kterými dochází ke zvýšeným tepelným ztrátám, jak vlivem tepelných mostů, tak v důsledku nesprávného provedení spár izolace apod. Umožňuje nám stanovit tepelně technické vlastnosti obvodových plášťů budov a používá se při zjišťování skrytých vad staveb. Termografie je schopna s potřebnou přesností tyto poruchy nalézt a při jejich správném vyhodnocení je základním krokem pro efektivní návrh technického řešení a následně i pro kontrolu jeho realizace. Termografické měření se využívá i v dalších oborech jako jsou elektrotechnika, fotovoltaika ale i železniční doprava apod. Pro kvalitní termografické měření – termovizi je nutná ne jen kvalitní kalibrovaná termokamera, ale i kvalitní dotykový teploměr a dotykový i atmosférický vlhkoměr.
Fotovoltaika, termografické měření hlavně fotovoltaických panelů určí výrazně teplejší místa na panelech tzv. hotspotů. Pokud nárůst teploty je o 25% větší než okolí při stejné intenzitě slunečního záření je v těchto místech evidentní závada a je čas s tím něco dělat neboť by za čas odešel celý panel. V tomto případě můžeme zprostředkovat otestování panelu na ČVUT v laboratoři, kde určí přesný rozsah a způsob opravy. Při termovizi panelů je možné zkontrolovat i vedení kabeláže, rozvaděče a měniče.
Termovizní snímky
Na termovizním snímku jsou teplotám přiřazeny barvy dle teplotní škály. Každý snímek obsahuje celé barevné spektrum, kdy nejchladnějšímu místu na snímku je přiřazena černá barva a nejteplejšímu místu barva bílá. Pro dokonalou přehlednost jsou termosnímky vkládány do snímků klasických či je v klasických snímcích termograficky vyobrazena jen kritická oblast /např. místo kde by se srážela vzdušná vlhkost/.
Na snímcích pořízených z vnějšku objektu zjišťujeme tepelné úniky v místech dle teplotní škály směrem k vyšším teplotám a naopak u snímků pořízených zevnitř objektu hledáme chladná místa reprezentovaná barvami přiřazenými nízkým teplotám.
Příklady – snímků
Zpracování výsledků termografického měření – Termovize
Po každém měření zákazník /pokud má zájem/ obdrží závěrečnou zprávu – protokol o termografickém měření dle ČSN EN 13 187 pro dokonalou přehlednost doplněnou termosnímky, snímky v reálu i vkládané termosnímky do reálných s popisy vybraných snímků.
Příklady využití termokamer:
kontrola fotovoltarických panelů tzv. hospod /výrazně teplejší místo/
kontrola tepelně-izolačních vlastností pláště budov
vyhledávání rizikových míst z hlediska požární bezpečnosti (kotelny, komíny, průmyslová technologie)
kontrola provozního stavu elektrických rozvodů a rozvaděčů
vyhledávání závad podlahového topení, rozvodů teplé i studené vody
kontrola vyhřívání výhybek na železnici
vyhledávání míst kde by se mohla srážet vzdušná vlhkost s následným tvořením plísně
zjištění míst porušení střešní tepelné izolace sesunutím zaviněným stářím či špatně provedenou prací ale i návštěvou a hnízděním kuny
Kdy lze či nelze termografické měření provádět?
Termografické měření – měření úniku tepla – lze provádět ideálně při teplotním rozdílu vnitřní a venkovní teploty minimálně 20°C. Což v praxi znamená, že venkovní teplota musí být méně než 5°C, v ideálním případě 0°C a méně.
Dále nelze termografické měření provádět při přímém slunečním záření a cca. 4 hod. po jeho skončení, za silného větru více jak 5m/s a za deště. Měřit lze s úspěchem ve dnech kdy není přímé sluneční záření a v noci.
Fotovoltarické panely se naopak měří při slunečném svitu při výkonu od 800 W/m2 a více, tím se zjistí tzv. hotspot /místa s výrazně vyšší teplotou/